Vysoký krevní tlak (neboli arteriální hypertenze) představuje ve vyspělých zemích závažný zdravotní problém a postihuje přibližně 35-40 % obyvatel České republiky ve věku 25-64 let. Ve vyšších věkových skupinách obyvatelstva je výskyt vysokého krevního tlaku ještě vyšší. Patří tak k nejčastějším chorobám srdce a cévního oběhu a spolu s kouřením, diabetem (cukrovkou), vysokou hladinou tuků v krvi a obezitou je jedním z nejzávažnějších rizikovych faktorů cevních mozkových příhod (mrtvice), ischemické choroby srdeční a dalších projevů aterosklerózy.
Důležité je časné odhalení vysokého krevního tlaku, neboť asi 1/4 pacientů o svém onemocnění neví. V pokročilých stadiích nemoci trpí nemocní dušností, bolestí na hrudníku, poruchami očí či ledvin.
U vysokého krevního tlaku se mohou objevovat tyto příznaky:
Uvedené příznaky onemocnění se často objevují v ranních hodinách.
Ideální krevní tlak se pohybuje kolem 120/80 mm Hg (tedy 120 na 80). O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, když je tlak v tepnách opakovaně zvýšen na systolickou hodnotu vyšší než 140 mm Hg, a diastolickou hodnotu vyšší než 90 mm Hg, a to naměřené minimálně při dvou různých návštěvách u lékaře.
I když příčinu vysokého krevního tlaku jednoznačně neurčíme a nevidíme žádné známky organických změn, existují rizikové faktory, které mohou rozvoj vysokého krevního tlaku urychlit:
Vysoký krevní tlak někdy bývá zapříčiněn např. onemocněním ledvin nebo užíváním některých léků. V mnoha případech neexistuje jednoznačný spouštěcí faktor, příčina zůstává často skryta.
Trvalý vysoký krevní tlak je jednou z hlavních příčin vzniku aterosklerózy (kornatění tepen), která může vést až k srdečnímu infarktu, uzávěru tepen, selhání ledvin nebo mrtvici.
Léčbu vysokého krevního tlaku určuje lékař. Součástí každé léčby jsou všeobecná režimová opatření, kam patří: